Pamp00ti3
E-mail: hackpage@azet.sk
PROTOKOLY: Kazdy z vas pozna urcite uz aspon protokol http,ftp,..... a podobne srandicky. protokol je mnozina dohodnutych pravidiel medzi jednotlivymi uzlami siete, cim sa dosahuje uplna kompatibilita a kde nezalezi na OS, vyrobcovi alebo hocicom inom. Jednoducho su to pravidla pre komunikaciu na sieti. Protokoly sa rozdeluju podla roznych kriterii. napr. na protokoly vyssich vrstiev, protokoly sady TCP/IP, protokoly IPX/SPX, na aplikacne protokoly /http/ sieti TCP/IP. teraz si povieme o TCP/IP aplikacnych protokolov pretoze na tejto urovni sa komunikuje na lan, wan = I-net sietiach. kazdy jeden aplikacny protokol je na samotnu knihu tak len strucne a tie najhlavnejsie: -je to vlastne doplnenie clanku o portoch, takze sa jedna /tu/ o tie iste veci /aby vas to nemylilo/ -puzijem clanok, ktory som stiahol niekde z netu, obsahuje popis najhlavnejsich protokolov aja som tam doplnil par prikazov ohranicenych: ( “//”) ******aut: anonymous************************************************************** HTTP (HyperText Transfer Protocol) protokol pro komunikaci mezi WWW servery a jejich klienty (browsery). Umoznuje browseru vyzadat si na serveru konkretni WWW stranku, kterou mu server nasledne zasle. Protokol HTTP je koncipovan jako bezestavovy, coz znamena ze kazdy pozadavek je samostatny a nema zadnou navaznost na zadny z pripadnych predchozich pozadavku - jinymi slovy: WWW server si nemusi nic pamatovat o predchozi komunikaci s kterymkoli klientem, a kazdy pozadavek vyrizuje jako kdyby byl prvni (jediny). // myslim ze kazdy viete pouzivat svoj internetovy prehliadac :-)// SMTP (Simple Mail Transfer Protocol) postovni protokol pro vzajemnou komunikaci mezi postovnimi servery, prostrednictvim ktereho si jednotlive servery predavaji mezi sebou konkretni zpravy. Protokol SMTP predpoklada trvalou dostupnost prijemce i odesilatele - pokud se odesilajicimu postovnimu serveru nepodari zkontaktovat prijimajici postovni server, interpretuje to jako chybu a snazi se ji napravit opakovanim pokusu o prenos. Kvuli teto sve vlastnosti protokol SMTP neni pouzitelny pro prenos postovnich zprav az ke koncovym postovnim klientum, kteri nemusi byt trvale dostupni. Pro tyto úcely musely byt vyvinuty dalsi protokoly, konkretne protokoly POP3 (Post Office Protocol, verze 3) a IMAP (Internet Message Access Protocol). NNTP (Network News Transfer Protocol) protokol pro distribuci sitovych novin, resp. jednotlivych prispevku v ramci diskusnich skupin (newsgroups) sitovych novin (USENET-u). Tento protokol musel byt vyvinut pote, co se sitove noviny "prestehovaly" do Internetu - tj. zacaly byt sireny predevsim prostrednictvim Internetu. FTP (File Transfer Protocol) protokol pro prenos souboru mezi uzlovymi pocitaci site. Predpoklada existenci FTP serveru (nazyvanych tez FTP archivy), coz jsou v zasade bezne uzlove pocitace s moznosti pristupu do jejich systemu souboru na dalku - uzivatel jineho uzloveho pocitace v roli FTP klienta pak muze z FTP serveru "stahovat" soubory smerem k sobe (provadet tzv. download"), nebo naopak soubory umistovat na FTP server (provadet tzv."upload"), podle konkretnich pristupovych opravneni, ktera mohou byt v ramci FTP nastavovana pro jednotlive konkretni uzivatele. // login: anonymous /nedoporucuje sa spristupnovat aj taketo konto, hadajte preco asi :-)/// TFTP (Trivial File Transfer Protocol) protokol FTP je "plnohodnotny" prenosovy protokol, v tom smyslu ze je vybaven prakticky vsemi mechanismy a vlastnostmi, ktere jsou zapotrebi pro prenosy celych souboru v pocitacovych sitich. V nekterych situacich vsak tato jeho "plnohodnotnost" muze byt spise na zavadu, a to kvuli jeho relativne velke slozitosti a narocnosti na implementaci. To muze vadit napriklad bezdiskovym stanicim, ktere si potrebuji pouze jednorazove stahnout svuj tzv. boot image (soubor, obsahujici vse potrebne k jejich startu), pricemz prislusny kod ktery toto zajisti musi byt co mozna nejmensi, tak aby jej bylo mozne umistit do pevne pameti (napr. pameti ROM) v bezdiskove stanici. Pro takoveto úcely byl vyvinut protokol TFTP (Trivialni FTP), jako maximalne odlehcena verze protofolu FTP. Odlehcena je napriklad v tom, ze nezna pojem uzivatele a pristupovych prav, nezna pojem aktualniho adresare, a neumoznuje prochazet adresari serveru, ze ktereho jsou soubory stahovany - TFTP klient nemuze na serveru nic vyhledavat, a misto toho musi "jit na jistotu" pro konkretni soubor ktery potrebuje. NFS (Network File System) protokol NFS slouzi potrebam plne transparentniho sdileni souboru v sitich na bazi TCP/IP, a to zejmena v sitich lokalnich. Rozdil mezi sdilenim a prenosem souboru (ktery zajistuje protokol FTP, ev. TFTP) je v tom, zda si klient uvedomuje rozdil mezi "mistnimi" a "vzdalenymi" soubory ci nikoli. V pripade prenosu souboru je pro klienta zasadni rozdil mezi "mistnimi" soubory, ktere se nachazi na jeho pocitaci, a soubory vzdalenymi, ktere se nachazi na jinem pocitaci (FTP serveru) - s temito vzdalenymi soubory musi manipulovat jinak, nez s mistnimi soubory (musi vedet, kde se nachazi, a pak si je muze prenest k sobe prostrednictvim protokolu FTP). Naproti tomu v pripade sdileni souboru protokol NFS zajistuje to, aby se i vzdalene soubory klientovi jevily jako soubory mistni - aby klient nemusel vedet kde presne se nachazi, ani nemusel s nimi manipulovat zvlastnim zpusobem, ale aby se na ne mohl divat stejne jako mistni soubory a stejne tak s nimi manipulovat, jako kdyby to byly jeho mistni soubory. Proto je take tento zpusob sdileni oznacovan jako plne transparentni (ve smyslu: neviditelny), protoze z pohledu klienta skutecne zcela zakryva fakt, ze nektere soubory ve skutecnosti jsou vzdalene. Telnet protokol Telnet slouzi pro tzv. vzdalene prihlasovani, neboli k tomu, aby se uzivatel jednoho pocitace dostal do stejneho postaveni, jake ma uzivatel jineho (vzdaleneho) pocitace - a mohl si zde napriklad spoustet ruzne aplikace a pracovat s nimi, a vyuzivat tak vypocetni kapacitu vzdaleneho pocitace, ci jeho dalsi zdroje (aplikace, soubory, periferie apod.). Protokol Telnet je koncipovan tak, aby umoznoval "spolupraci" ruznych platforem - nepozaduje nic specifickeho na platforme pocitace, ze ktere se uzivatel prihlasuje ke vzdalenemu pocitaci (nepozaduje napriklad, aby to byly pocitace se stejnym operacnim systemem). Diky tomu je napriklad mozne, aby se prostrednictvim protokolu Telnet uzivatel pocitace PC s MS Windows prihlasit na dalku k Unixovemu pocitaci, a pracoval s Unixovymi aplikacemi, ktere bezi na tomto vzdalenem pocitaci (ale na jeho pocitaci PC by provozovany byt nemohly). //vid .nizsie telnet.// rlogin (remote login) jednou z nevyhod protokolu Telnet je skutecnost, ze pri kazdem prihlaseni ke vzdalenemu pocitaci nuti uzivatele, aby znovu zadal sve "identifikacni informace" (jmeno a heslo) a sam se prihlasil ("zalogoval") do operacniho systemu vzdaleneho pocitace - protokol Telnet nedokaze takoveto prihlaseni (login) zajistit sam a automaticky. Duvodem je prave fakt, ze netrva na zadne "pribuznosti" mistniho a vzdaleneho pocitace. Proto take nemuze predpokladat, ze by se mu mohlo vzdy podarit "vytahnout" potrebne prihlasovaci informace z mistniho pocitace a pak je predlozit vzdalenemu pocitaci k automatickemu prihlaseni. Pokud napriklad uzivatel pracuje v prostredi MS DOS a prostrednictvim Telnetu se prihlasuje ke vzdalenemu pocitaci (napr. Unixovemu), prostredi DOS vubec nezna pojem uzivatele, a protokol Telnet tedy ani nema moznost zjistit jmeno sveho uzivatele. Proto se musi uzivatel prihlasit ("zalogovat") sam, rucne. Vedle protokolu Telnet vsak existuje obdobne zamereny protokol rlogin (od: remote login, doslova: vzdalene prihlaseni), ktery je schopen sam zajistit automaticke prihlaseni (zalogovani) do vzdaleneho pocitace - ovsem za cenu toho, ze obe komunikujici strany musi stat na stejne platforme (v zasade jen na platforme Unixu). //rlogin sa niekedy povazuje za riziko, a nedoporucuje sa nastavovat taketo truth vztahy, pretoze ak niekdo hackne masinu a ta ma rlogin s nakou druhou, uz nepotrebujeme heslo ani nic :)// SNMP (Simple Network Management Protocol) protokol slouzici potrebam spravy siti. Umoznuje prubezny sber nejruznejsich informaci pro potreby spravy site, a jejich nasledne vyhodnocovani. Na tomto protokolu je dnes zalozena vetsina prostredku a nastroju pro spravu site. NTP (Network Time Protocol) Protokol, slouzici potrebam synchronizace casovych zakladen uzlovych pocitacu site. Lze si jej predstavit jako prostredek pro oznamovani aktualniho casu, na jehoz zaklade si jednotlive uzly "serizuji" svoje individualni hodinky. LDAP (Lighweight Directory Access Protocol) protokol urceny pro udrzovani adresaru a praci s informacemi o uzivatelich (napr. pro vyhledavani adres konkretnich uzivatelu v prislusnych adresarich, resp. databazich). Protokol LDAP je zalozen na doporuceni X.500, ktere bylo vyvinuto ve svete ISO/OSI, ale do praxe se ne zcela prosadilo, zejmena pro svou "velikost" a naslednou "tezkopadnost". Protokol LDAP jiz ve svem nazvu zduraznuje fakt, ze je "odlehcenou" (lightweight) verzi, odvozenou od X.500. WHOIS protokol, vyvinuty v prostredi TCP/IP pro potreby vedeni databazi údaju o uzivatelich, zejmena o jejich adresach. Existuje i dokonalejsi verze (tzv. referral WHOIS, neboli rWHOIS). Dnes ale prevazuje pouziti protokolu LDAP. Z39.50 protokol pro indexaci a vyhledavani, ktery se stal zakladem pro sluzbu WAIS (umoznujici plnotextove vyhledavani v databazich dokumentu).
PROTOKOLY:
Kazdy z vas pozna urcite uz aspon protokol http,ftp,..... a podobne srandicky. protokol je mnozina dohodnutych pravidiel medzi jednotlivymi uzlami siete, cim sa dosahuje uplna kompatibilita a kde nezalezi na OS, vyrobcovi alebo hocicom inom. Jednoducho su to pravidla pre komunikaciu na sieti. Protokoly sa rozdeluju podla roznych kriterii. napr. na protokoly vyssich vrstiev, protokoly sady TCP/IP, protokoly IPX/SPX, na aplikacne protokoly /http/ sieti TCP/IP. teraz si povieme o TCP/IP aplikacnych protokolov pretoze na tejto urovni sa komunikuje na lan, wan = I-net sietiach. kazdy jeden aplikacny protokol je na samotnu knihu tak len strucne a tie najhlavnejsie:
-je to vlastne doplnenie clanku o portoch, takze sa jedna /tu/ o tie iste veci /aby vas to nemylilo/
-puzijem clanok, ktory som stiahol niekde z netu, obsahuje popis najhlavnejsich protokolov aja som tam doplnil par prikazov ohranicenych: ( “//”)
******aut: anonymous**************************************************************
HTTP (HyperText Transfer Protocol)
protokol pro komunikaci mezi WWW servery a jejich klienty (browsery). Umoznuje browseru vyzadat si na serveru konkretni WWW stranku, kterou mu server nasledne zasle. Protokol HTTP je koncipovan jako bezestavovy, coz znamena ze kazdy pozadavek je samostatny a nema zadnou navaznost na zadny z pripadnych predchozich pozadavku - jinymi slovy: WWW server si nemusi nic pamatovat o predchozi komunikaci s kterymkoli klientem, a kazdy pozadavek vyrizuje jako kdyby byl prvni (jediny).
// myslim ze kazdy viete pouzivat svoj internetovy prehliadac :-)//
SMTP (Simple Mail Transfer Protocol)
postovni protokol pro vzajemnou komunikaci mezi postovnimi servery, prostrednictvim ktereho si jednotlive servery predavaji mezi sebou konkretni zpravy. Protokol SMTP predpoklada trvalou dostupnost prijemce i odesilatele - pokud se odesilajicimu postovnimu serveru nepodari zkontaktovat prijimajici postovni server, interpretuje to jako chybu a snazi se ji napravit opakovanim pokusu o prenos. Kvuli teto sve vlastnosti protokol SMTP neni pouzitelny pro prenos postovnich zprav az ke koncovym postovnim klientum, kteri nemusi byt trvale dostupni. Pro tyto úcely musely byt vyvinuty dalsi protokoly, konkretne protokoly POP3 (Post Office Protocol, verze 3) a IMAP (Internet Message Access Protocol).
NNTP (Network News Transfer Protocol)
protokol pro distribuci sitovych novin, resp. jednotlivych prispevku v ramci diskusnich skupin (newsgroups) sitovych novin (USENET-u). Tento protokol musel byt vyvinut pote, co se sitove noviny "prestehovaly" do Internetu - tj. zacaly byt sireny predevsim prostrednictvim Internetu.
FTP (File Transfer Protocol)
protokol pro prenos souboru mezi uzlovymi pocitaci site. Predpoklada existenci FTP serveru (nazyvanych tez FTP archivy), coz jsou v zasade bezne uzlove pocitace s moznosti pristupu do jejich systemu souboru na dalku - uzivatel jineho uzloveho pocitace v roli FTP klienta pak muze z FTP serveru "stahovat" soubory smerem k sobe (provadet tzv. download"), nebo naopak soubory umistovat na FTP server (provadet tzv."upload"), podle konkretnich pristupovych opravneni, ktera mohou byt v ramci FTP nastavovana pro jednotlive konkretni uzivatele.
// login: anonymous /nedoporucuje sa spristupnovat aj taketo konto, hadajte preco asi :-)///
TFTP (Trivial File Transfer Protocol)
protokol FTP je "plnohodnotny" prenosovy protokol, v tom smyslu ze je vybaven prakticky vsemi mechanismy a vlastnostmi, ktere jsou zapotrebi pro prenosy celych souboru v pocitacovych sitich. V nekterych situacich vsak tato jeho "plnohodnotnost" muze byt spise na zavadu, a to kvuli jeho relativne velke slozitosti a narocnosti na implementaci. To muze vadit napriklad bezdiskovym stanicim, ktere si potrebuji pouze jednorazove stahnout svuj tzv. boot image (soubor, obsahujici vse potrebne k jejich startu), pricemz prislusny kod ktery toto zajisti musi byt co mozna nejmensi, tak aby jej bylo mozne umistit do pevne pameti (napr. pameti ROM) v bezdiskove stanici. Pro takoveto úcely byl vyvinut protokol TFTP (Trivialni FTP), jako maximalne odlehcena verze protofolu FTP. Odlehcena je napriklad v tom, ze nezna pojem uzivatele a pristupovych prav, nezna pojem aktualniho adresare, a neumoznuje prochazet adresari serveru, ze ktereho jsou soubory stahovany - TFTP klient nemuze na serveru nic vyhledavat, a misto toho musi "jit na jistotu" pro konkretni soubor ktery potrebuje.
NFS (Network File System)
protokol NFS slouzi potrebam plne transparentniho sdileni souboru v sitich na bazi TCP/IP, a to zejmena v sitich lokalnich. Rozdil mezi sdilenim a prenosem souboru (ktery zajistuje protokol FTP, ev. TFTP) je v tom, zda si klient uvedomuje rozdil mezi "mistnimi" a "vzdalenymi" soubory ci nikoli. V pripade prenosu souboru je pro klienta zasadni rozdil mezi "mistnimi" soubory, ktere se nachazi na jeho pocitaci, a soubory vzdalenymi, ktere se nachazi na jinem pocitaci (FTP serveru) - s temito vzdalenymi soubory musi manipulovat jinak, nez s mistnimi soubory (musi vedet, kde se nachazi, a pak si je muze prenest k sobe prostrednictvim protokolu FTP). Naproti tomu v pripade sdileni souboru protokol NFS zajistuje to, aby se i vzdalene soubory klientovi jevily jako soubory mistni - aby klient nemusel vedet kde presne se nachazi, ani nemusel s nimi manipulovat zvlastnim zpusobem, ale aby se na ne mohl divat stejne jako mistni soubory a stejne tak s nimi manipulovat, jako kdyby to byly jeho mistni soubory. Proto je take tento zpusob sdileni oznacovan jako plne transparentni (ve smyslu: neviditelny), protoze z pohledu klienta skutecne zcela zakryva fakt, ze nektere soubory ve skutecnosti jsou vzdalene.
Telnet
protokol Telnet slouzi pro tzv. vzdalene prihlasovani, neboli k tomu, aby se uzivatel jednoho pocitace dostal do stejneho postaveni, jake ma uzivatel jineho (vzdaleneho) pocitace - a mohl si zde napriklad spoustet ruzne aplikace a pracovat s nimi, a vyuzivat tak vypocetni kapacitu vzdaleneho pocitace, ci jeho dalsi zdroje (aplikace, soubory, periferie apod.). Protokol Telnet je koncipovan tak, aby umoznoval "spolupraci" ruznych platforem - nepozaduje nic specifickeho na platforme pocitace, ze ktere se uzivatel prihlasuje ke vzdalenemu pocitaci (nepozaduje napriklad, aby to byly pocitace se stejnym operacnim systemem). Diky tomu je napriklad mozne, aby se prostrednictvim protokolu Telnet uzivatel pocitace PC s MS Windows prihlasit na dalku k Unixovemu pocitaci, a pracoval s Unixovymi aplikacemi, ktere bezi na tomto vzdalenem pocitaci (ale na jeho pocitaci PC by provozovany byt nemohly).
//vid .nizsie telnet.//
rlogin (remote login)
jednou z nevyhod protokolu Telnet je skutecnost, ze pri kazdem prihlaseni ke vzdalenemu pocitaci nuti uzivatele, aby znovu zadal sve "identifikacni informace" (jmeno a heslo) a sam se prihlasil ("zalogoval") do operacniho systemu vzdaleneho pocitace - protokol Telnet nedokaze takoveto prihlaseni (login) zajistit sam a automaticky. Duvodem je prave fakt, ze netrva na zadne "pribuznosti" mistniho a vzdaleneho pocitace. Proto take nemuze predpokladat, ze by se mu mohlo vzdy podarit "vytahnout" potrebne prihlasovaci informace z mistniho pocitace a pak je predlozit vzdalenemu pocitaci k automatickemu prihlaseni. Pokud napriklad uzivatel pracuje v prostredi MS DOS a prostrednictvim Telnetu se prihlasuje ke vzdalenemu pocitaci (napr. Unixovemu), prostredi DOS vubec nezna pojem uzivatele, a protokol Telnet tedy ani nema moznost zjistit jmeno sveho uzivatele. Proto se musi uzivatel prihlasit ("zalogovat") sam, rucne. Vedle protokolu Telnet vsak existuje obdobne zamereny protokol rlogin (od: remote login, doslova: vzdalene prihlaseni), ktery je schopen sam zajistit automaticke prihlaseni (zalogovani) do vzdaleneho pocitace - ovsem za cenu toho, ze obe komunikujici strany musi stat na stejne platforme (v zasade jen na platforme Unixu).
//rlogin sa niekedy povazuje za riziko, a nedoporucuje sa nastavovat taketo truth vztahy, pretoze ak niekdo hackne masinu a ta ma rlogin s nakou druhou, uz nepotrebujeme heslo ani nic :)//
SNMP (Simple Network Management Protocol)
protokol slouzici potrebam spravy siti. Umoznuje prubezny sber nejruznejsich informaci pro potreby spravy site, a jejich nasledne vyhodnocovani. Na tomto protokolu je dnes zalozena vetsina prostredku a nastroju pro spravu site.
NTP (Network Time Protocol)
Protokol, slouzici potrebam synchronizace casovych zakladen uzlovych pocitacu site. Lze si jej predstavit jako prostredek pro oznamovani aktualniho casu, na jehoz zaklade si jednotlive uzly "serizuji" svoje individualni hodinky.
LDAP (Lighweight Directory Access Protocol)
protokol urceny pro udrzovani adresaru a praci s informacemi o uzivatelich (napr. pro vyhledavani adres konkretnich uzivatelu v prislusnych adresarich, resp. databazich). Protokol LDAP je zalozen na doporuceni X.500, ktere bylo vyvinuto ve svete ISO/OSI, ale do praxe se ne zcela prosadilo, zejmena pro svou "velikost" a naslednou "tezkopadnost". Protokol LDAP jiz ve svem nazvu zduraznuje fakt, ze je "odlehcenou" (lightweight) verzi, odvozenou od X.500.
WHOIS
protokol, vyvinuty v prostredi TCP/IP pro potreby vedeni databazi údaju o uzivatelich, zejmena o jejich adresach. Existuje i dokonalejsi verze (tzv. referral WHOIS, neboli rWHOIS). Dnes ale prevazuje pouziti protokolu LDAP.
Z39.50
protokol pro indexaci a vyhledavani, ktery se stal zakladem pro sluzbu WAIS (umoznujici plnotextove vyhledavani v databazich dokumentu).
